Kalendáře
Juliánský kalendář
|
Obsah:
-
Charakteristika
-
Cykly juliánského kalendáře
-
Měsíce - původní názvy
-
Měsíce - pozdější změny názvů
-
Měsíce - krátkodobé změny názvů
Charakteristika
Juliánský kalendář je slunečním kalendářem.
V roce 45 př.n.l. ho zavedl Julius Caesar jako reformu kalendáře římského.
Juliánský kalendář od svého předchůdce převzal část tradičních pravidel, např. počet měsíců v roce (většina z nich pak přešla i do Gregoriánského kalendáře).
Kalendář vycházel ze znalostí egyptských astronomů, kteří stanovili délku roku na 365,25 dne a i způsob srovnání kalendáře se slunečním rokem – běžný rok měl 365 dnů a každý 4. rok byl o 1 den delší (přestupný rok).
Problémem tohoto kalendáře bylo, že tropický rok netrvá přesně 365,25 dne, ale 365,24220 dne, což způsobilo nepřesnost, která znamenala, že se juliánský kalendář oproti realitě opozdil o jeden den za 128 let.
V 16. století začalo být opoždění výrazné především ve dnech rovnodennosti.
Proto roku 1582 vyhlásil papež Řehoř XIII. reformu juliánského kalendáře - tzv. Gregoriánský kalendář.
Do dnešní doby je Juliánský kalendář využíván jako církevní kalendář pravoslavné církve.
Cykly juliánského kalendáře
Juliánský kalendář má přísné řazení obyčejných a přestupních let, což způsobuje jednak jeho nepřesnost, ale zároveň vede k zákonitostem, které mají své výhody.
Díky pravidelnosti je stejný počet přestupných let v průběhu všech století.
Proto v něm platí, že po dvaceti osmi letech dochází k opakování vztahu mezi dnem v týdnu a datem.
Dále se po devatenácti letech opakuje vztah mezi dny v měsíci a lunárním cyklem.
Z náboženského hlediska má význam i to, že se Velikonoce stávají periodickými s periodou 532 let.
Měsíce - původní názvy
Martius - březen - 31 dnů
Je prvním měsícem kalendáře (v době Říma začínal kalendářní rok na jaře) je pojmenován na počest římského boha jménem Mars, který byl původně bohem úrody a ochráncem dobytka.
Mars se později stal bohem války a jeho místo v zemědělství bylo přiděleno bohyni Ceres.
Aprilis - duben - 30 dnů
Je pojmenován podle latinského výrazu pro otevírání (v této souvislosti: jarních květů, přírody) - lat. aprilis.
Maius - květen - 31 dnů
Je pojmenován pravděpodobně podle latinského výrazu pro zvětšený, zkrášlený - lat. mactus nebo podle řecké bohyně úrodnosti jménem Maia.
Iunis - červen - 30 dnů
Je pojmenován podle římské bohyně Iunony, patronky sňatků a žen.
Quintilis - červenec - 31 dnů
Sextilis - srpen - 31 dnů
September - září - 30 dnů
October - říjen - 31 dnů
November - listopad - 30 dnů
December - prosinec - 31 dnů
Římanům zřejmě došla fantazie a bohové, po který by bylo možné měsíce pojmenovat, ale těchto 6 měsíců je nazváno prostě podle jejich pořadí v kalendáři - Pátý, Šestý, Sedmý, Osmý, Devátý, Desátý měsíc.
Ianuaris - leden - 31 dnů
Je pojmenován podle boha jménem Ianus, římského boha počátků a konců (bývá vyobrazován se dvěma tvářemi, dívajícími se jak dopředu, tak dozadu).
Symbolizuje konec starého a počátek nového, změnu, vývoj.
Februaris - únor - 28 dnů (přestupný rok 29 dnů)
Je pojmenován podle etruského boha jménem Februs, boha smrti a očisty.
Konec roku byl za starých časů věnován očistným rituálům.
Měsíce - pozdější změny názvů
Iulius
Z původního názvu Quintilis (Pátý měsíc) byl přejmenován na počest Julia Caesara po jeho smrti v roce 44 př.n.l.
Augustus
Z původního názvu Sextilis (Šestý měsíc) ho přejmenoval na svou počest císař Augustus v roce 8 př.n.l.
Měsíce - krátkodobé změny názvů
Další měsíce byly postupně přejmenovávány právě vládnoucími císaři, kteří chtěli podobně jako Julius Caesar a Augustus být na věky součástí života všech Římanů.
Tyto změny ale neměly delšího trvání než život konkrétního panovníka a po jeho smrti byl navrácen původní název.
Šlo například o tyto změny:
Caligula přejmenoval měsíc September na
Germanicus.
Nero přejmenoval měsíc Aprilis na
Neroneus, Maius na
Claudius a Iunius na
Germanicus.
Domitianus přejmenoval měsíc September na
Germanicus a October na
Dominitianus.
Commodus dokonce přejmenoval všechny měsíce roku takto (od ledna do prosince):
Amazonius, Invictus, Felix, Pius, Lucius, Aelius, Aurelius, Commodus, Augustus, Herculeus, Romanus a Exsuperatorius.
Aktualizace: 03/2011